Podprůhon a Kladenské dvorky

                                                                         foto: Jaroslav Pergl

 

Podprůhon představuje v rámci Kladna jedinečnou lokalitu. Původní dělnická a hornická kolonie vznikala od konce 18. století na neatraktivním severním svahu údolí bez většího urbanistického plánování. Malé domečky se lepily jeden na druhý mezi vrstevnicovými ulicemi propojenými mnoha schodišti.

Velkou historickou ránu pro Podprůhon představovala asanace Nového Kladna, původní čtvrti v místě dnešního sídliště ČSA. Ulice, které severojižním směrem směřovaly do Podprůhonu a pokračovaly schodišti, byly přebudovány západovýchodním směrem a nová opěrná zeď oddělila Podprůhon od moderního městského bydlení. Mnohá schodiště zanikla. Přetrhání přirozených vazeb k centru města přispěla i výstavba nové radiály „Pod Zámkem“ v osmdesátých letech. Zmizela ulice Pod Školou, mnoho domů bylo zbouráno a zámeckou zahradu definitivně přeťala tříproudová silnice.

Podprůhon se v osmdesátých a devadesátých letech proměňoval v problematickou lokalitu. Mnoho domů obydleli sociálně nepřizpůsobiví občané, starousedlíci se měli na pozoru před pouliční kriminalitou. Tak se sousedská pospolitost, na kterou pamětníci tolik vzpomínají, začala vytrácet.

Avšak svéráznou čtvrť začali objevovat umělci. Spisovatel František Stavinoha bydlel dlouho v Podprůhonu a toto prostředí a osudy obyvatel ztvárnil v povídkovém cyklu Hvězdy nad Syslím údolím. Ateliér si tu našel umělecký kovář Viktor Stříbrný, výtvarník František Tomík a mnozí další.

Na začátku osmdesátých let umělci a přátelé Viktora Stříbrného přišli s myšlenkou prezentovat své umění v plenéru, volně, bez formalizmu galerií a kulturních domů. Na nultý ročník Setkání v zahradě v roce 1983 navázaly první Kladenské dvorky, kulturní festival, který v době svého vzniku představoval hravou stránku umění.

 

                                              "Nulté" Kladenské dvorky 1982, foto: Alois Garamszegi

 

Kladenské dvorky budou mít před sebou letos číslovku třicet tři. Pohledem zpět je jasné, že tradice, která vznikla z potřeby výtvarníků veřejně vystavovat v nesvobodné době, zásadně napomohla v hledání definice čtvrti Podprůhon v rámci Kladna. Energie, kterou do Podprůhonu přinášejí výtvarníci a umělci, jakož i návštěvníci Dvorků, pulzuje v ulicích během celého roku. Dvorky definují Podprůhon a kolorit čvrti se stal základním atributem festivalu. Podprůhon a Kladenské dvorky jedno jest.

Viktor Stříbrný nebyl jediným, kdo byl na počátku myšlenky Kladenských dvorků. Jeho zahrada v Kolmistrově ulici byla však od začátku srdcem Dvorků. Viktor před třemi lety zemřel a i jeho dílna, ateliér a nádherná zahrada jsou bohužel ztraceny. Podprůhon jemu, jeho blízkým a všem lidem, kteří tradici Kladenských dvorků posouvají dál, dluží připomínku a poděkování.