14 Schody v ulici Rudolfa Knotka

Největší a nejdelší schodiště v Podprůhonu pomáhá překonat obrovský výškový rozdíl mezi ulicemi Hluboká a Bukovská. Po dlouhá léta byla na jeho místě jen vyšlapaná cesta, kterou se však po delších deštích dalo projít jen velmi obtížně. 

První požadavek postavit v tehdejší Ostruhové ulici schodiště se objevil v roce 1901 a již následujícího roku došlo k jejich realizaci. I zde ovšem platilo známé pořekadlo "práce kvapná, málo platná", protože už roku 1906 stavitel Josef Picek konstatoval, že schodiště je prakticky neschůdné. V témže roce byly schody zpevněny, kompletně opraveny a opatřeny zábradlím z kulatého železa. Velmi pravděpodobně jde o totéž, které v některých částech schodiště stále slouží svému účelu. Až do 80. let 20. století bylo schodiště delší než dnes, sahalo až k tehdejší Havířské ulici.

Se schody v ulici Rudolfa Knotka se pojí tradice neobvyklé sportovní akce - běhu do schodů. Ten začali v 70. letech 20. století pořádat mladí zaměstnanci závodu mechanických provozů národního podniku Spojené ocelárny. Počáteční recese přerostla v celkem populární akci, která však zanikla se změnou politického režimu. V roce 2010 se běh do schodů do Podprůhonu opět vrátil zásluhou místního Spolku Podprůhon, který na populární tradici navázal a rozvíjí ji dodnes.

Obyvatelem této ulice (dům čp. 214) byl také po několik let spisovatel František Stavinoha, autor humoristických povídkových knih a několika románů, jehož osobnost připomíná i pamětní deska na jeho někdejším domě. Autor knih jako Figurky ze šmantů nebo Hvězdy nad Syslím údolím byl jednou z nezapomenutelných postav Podprůhonu.

sbírka NPÚ, ÚOP Středních Čech v Praze
sbírka NPÚ, ÚOP Středních Čech v Praze
Běh do schodů 1977, z rodinného alba Martiny Pupcsikové
Běh do schodů 1977, z rodinného alba Martiny Pupcsikové
Běh do schodů 1977, z rodinného alba Martiny Pupcsikové
Běh do schodů 1977, z rodinného alba Martiny Pupcsikové