1 Historie Podprůhonu

Malebný, svérázný, poetický... Kladenský Betlém... Kladenský Montmartre... 

Od svého založení v roce 1769 si čtvrť Podprůhon vysloužila nejrůznější přívlastky. Jeho malebné uličky, dvorky a zahrádky jsou jedinečným urbanistickým celkem i dokladem toho, jak rostoucí Kladno reagovalo na sílící příliv dělnických obyvatel - jakkoli jeho počátky spadají ještě před nález hlavní kladenské uhelné sloje v roce 1846. Mnohá místa čtvrti mají pozoruhodnou historii. A právě jimi vás provede tato naučná stezka. 

Na 16 zastaveních se dozvíte řadu podrobností o podprůhonských živnostech, zaniklých schodištích, hostincích i o tom, jak čtvrť změnila výstavba silnice Pod Zámkem v 80. letech 20. století. A pokud ji projdete poctivě celou, můžete si odnést i malou připomínku...

Z nejstarší historie Podprůhonu

Podprůhonu, lépe řečeno jeho nejhlubší části, se původně říkalo Podskalí, což bylo zřejmě dáno polohou pod skalnatým severním svahem údolí. Vznik názvu Podprůhon se pak většinou odvozuje od toho, že se horní částí údolí na jeho jižní straně (směrem k Ostrovci) proháněl dobytek na pastvu (spodní část údolí tedy byla "pod průhonem"). Zajímavé je, že v některých starších pramenech se název vyskytuje i ve tvaru Průhon, což tuto interpretaci podporuje.

Údolí Podprůhonu bylo až do roku 1769 neobydlené. Jeho mírnější, jižní strana od Ostrovce byla po staletí využívána k zemědělské činnosti, strmější a kamenitější severní svah od Kladna však tuto možnost nenabízel. Ve zmiňovaném roce 1769 nechal opat Bedřich Grundtmann vymezit prvních osm stavebních parcel na okraji panské zahrady Bukovka, tedy na východním konci údolí. V nepříliš vhodném terénu, a navíc vně městských hradeb, byly pozemky pro výstavbu výrazně levnější než v historickém centru města - Podprůhon tedy začal rychle přitahovat méně majetnou vrstvu obyvatel.

Výstavba nové části města se zakrátko začala rozšiřovat západním směrem. V roce 1770, kdy byly domy v Kladně poprvé očíslovány, bylo v Podprůhonu oněch prvních osm domků; při třetím číslování v roce 1829 (tato číselná řada platí dodnes) jich bylo již 40, což byla celá čtvrtina všech domů v Kladně (celé Kladno tehdy tvořilo 163 domů). Ve druhé polovině 19. století růst čtvrti ještě urychlil nález uhlí a založení železáren. Na konci 19. století tak již čtvrť dosahovala prakticky své dnešní rozlohy.

Jak otevřít skrýš na konci této stezky a odnést si domů vzpomínku?

U třech zastavení stezky najdete na informačních cedulích číslici. Zapište si ji. Na konci stezky, u studánky v Bukovské ulici, je umístěna skrýš, kterou můžete otevřít jen díky třímístnému kódu. Ve skrýši je umístěné razítko. Pokud se v Městském informačním centru prokážete otiskem tohoto razítka, můžete si za symbolickou cenu zakoupit pamětní mosaznou minci s motivem naučné stezky.